Vzorec

Vzorec je stručné symbolické vyjádření určitého vztahu. Používá se především ve vědách. Příkladem mohou být rozličné matematické, fyzikální či chemické vzorce. Některá zvlášť elegantní vyjádření se prosadila i do veřejného povědomí. Tisknou se na trička, nádobí apod. Velmi známým je např. Einsteinův vzorec vyjadřující ekvivalenci hmoty a energie: E = mc² či tzv. Eulerova rovnost eiπ + 1 = 0. Oba z těchto příkladů jsou jedním z typů vzorců – rovnicemi. V matematice je užívaní vzorců a manipulace s nimi důležitým aspektem, který umožňuje snadněji pracovat s abstraktními pojmy. Pokrok v matematice tak šel v historii často ruku v ruce se zavedením nějakého nového způsobu značení. Např. místo slovní formulace objem koule je roven čtyřem třetinám třetí mocniny jejího poloměru vynásobené číslem pí, která je neprakticky dlouhá a nepříliš přehledná, v matematice dnes stejnou skutečnost vyjádříme vzorcem ds

Definice Funkce

Na množině čísel M je definovaná funkce, je-li dán předpis, podle kterého je každému x náležícímu do množiny M přiřazeno právě jedno číslo y.Značíme: y = f(x).Proměnná x se označuje jako argument funkce (nezávisle proměnná). Proměnná y je závisle proměnná. M nazýváme definičním oborem funkce. Pokud není při zadání funkce uveden definiční obor, pak se za definiční obor obvykle považuje množina všech nezávisle proměnných, pro něž má funkce smysl. Definičním oborem může být například množina celých, reálných nebo komplexních čísel. Definiční obor může mít i více dimenzí. Pokud má dvě, pak můžeme říkat, že má funkce dva argumenty, nebo že jejím argumentem je jeden dvourozměrný vektor. Jedná se o dva pohledy na stejnou věc. V případě, že má vektor, který je argumentem funkce, nekonečnou dimenzi (většinou nespočetnou), nemluvíme již o funkci, ale o funkcionálu.

» Levné potraviny » Superhry » slevy » mobil zdarma » filmy online